|
|
Zkušenosti sester s péčí o pacienta s tracheostomickou kanylou
RENGEROVÁ, Nikol
Bakalářská práce je členěna na teoretickou a praktickou část. Teorie se zaměřuje na anatomii trachey, typy tracheostomických kanyl s popisem jednotlivých částí a velký důraz je kladen na nejnovější poznatky v ošetřovatelské péči. Cílem empirické části bylo zmapovat zkušenosti sester s péčí o pacienta s tracheostomickou kanylou na standardních odděleních a odděleních intenzivní péče. Výzkum proběhl skrze polostandardizované rozhovory se sestrami pracujícími na oddělení Následné intenzivní péče, Anesteziologicko - resuscitačních lůžkách a oddělení Otorinolaryngologie. Informanti byli vybráni metodou Snowball Sampling a přes sociální skupinu na síti Facebook. Následně jim byly pokládány otázky směřující na jejich zkušenosti v péči o TSK. Teoretické saturace bylo dosaženo při počtu 10 informantů. Ze získaných dat vyplynulo, že kovový typ kanyl je doménou standardního oddělení. Naopak v intenzivní péči se setkáme s plastovým druhem. Dále bylo zjištěno, že na zvoleném standardním oddělení se využívá otevřený způsob odsávání, na zbylých uzavřený. Z empirické části jsme došli k závěru, že sestry pečující o peristomální pokožku využívají rozdílné materiály a přípravky a ne všichni informanti převazují TSK sterilně. V oblasti péče o dýchací cesty se sestry standardních i intenzivních lůžek shodují v inhalaci látek a zvlhčování vzduchu, avšak způsob podání se liší. Odlišnost nalezneme také v přípravě pomůcek a poloze pacienta při výměně TSK a její dekanylaci. V otázce, kde nabyly sestry zkušeností v péči o TSK, jsme získali téměř jednotnou odpověď, kterou byla praxe na oddělení. Tato práce poskytuje informace o komplexní péči o pacienta s tracheostomickou kanylou a komparuje péči na standardních a intenzivních lůžkách. Výstupem práce je brožura s názvem "Jak pečovat o tracheostomickou kanylu?"
|
|
|
Péče o dýchací cesty pacienta s tracheostomickou kanylou na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
PEŠKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o dýchací cesty pacienta s tracheostomickou kanylou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Práce je rozdělena do dvou částí. Na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií dýchacích cest. Následně objasňuje pojmy jako je anesteziologicko-resuscitační oddělení a tracheostomie. Zabývá se krátce historií tracheostomie, jejím významem a druhy, indikacemi a v neposlední řadě popisuje samotnou péči o dýchací cesty. Péče o dýchací cesty seznamuje s problematikou odsávání z dýchacích cest, zvlhčování vzduchu, lavážováním dýchacích cest, ale také péčí o dutinu nosní a dutinu ústní. Teoretická část neopomíná ani tolik důležitou komunikaci pacientů s tracheostomií. Pro empirickou část práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti ošetřujícího personálu v souvislosti se zavedením tracheostomické kanyly na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Druhým cílem bylo zmapovat dodržování postupů ošetřujícího personálu v péči o dýchací cesty pacienta s tracheostomií na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 22 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořila skupina 10 sester vykonávajících svou profesi na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice České Budějovice. Výsledky práce ukázaly, že teoretické znalosti sester v oblasti péče o dýchací cesty u pacienta s tracheostomií jsou celkem dobré, ale našli se i jedinci, kteří by mohli své znalosti prohloubit. Z výsledků práce můžeme usuzovat to, že pacientům je poskytována kvalitní ošetřovatelská péče. Přestože sestry mají na oddělení daný standard v péči o dýchací cesty u pacienta s tracheostomií, bylo by přínosné pro ně i pro pacienta, aby své znalosti více prohloubily a doplnily své nedostatky, alespoň formou samostudia.
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Ošetřování pacienta s tracheotomickou kanylou z pohledu sestry
Kritznerová, Tereza ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacienta s tracheostomickou kanylou z pohledu sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení a na jednotkách intenzivní péče. Skládá se z části teoretické a části empirické. V teoretické části je popsána základní terminologie, anatomie a fyziologie dýchacích cest, historie tracheostomie a druhy tracheostomických kanyl. Dále se zde pojednává o samotných tracheostomiích, o technice provedení, indikacích a komplikacích. Další kapitola teoretické části se věnuje ošetřovatelské péči. Poslední kapitola se zabývá způsoby komunikace tracheostomovaného pacienta. Empirická část je zpracována kvantitativní výzkumnou metodou pomocí dotazníkového šetření. Cílem diplomové práce je zjistit teoretické znalosti sester v oblasti péče o nemocné s tracheostomickou kanylou a způsoby komunikace s těmito nemocnými. V této části jsou uvedeny a diskutovány statisticky významné rozdíly v odpovědích různých skupin respondentů. V závěru jsou uvedena doporučení pro praxi. klíčová slova tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, ošetřovatelská péče
|
|
|
Problematika edukace rodinných příslušníků pečujících o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci
Polášková, Veronika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Počet pacientů závislých na dlouhodobé umělé plicní ventilaci stále přibývá (Chau et al., 2017). Po stabilizaci stavu dítěte je možné, aby tito pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování a převedeni na domácí ventilátor. Aby tito pacienti mohli fungovat v domácím prostředí, je důležité správně proškolit rodinné příslušníky či jiné pečující (Borought a Dougherty, 2016). Cíl práce: Cílem výzkumné práce bylo zjistit, jak probíhala edukace na oddělení intenzivní péče, dále získat názor pečujících na kvalitu celého edukačního procesu, a nakonec představit problémy, se kterými se rodinní pečující v domácím prostředí nejčastěji setkávají. Metodologie: Výzkum probíhal na základě kvalitativní studie. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky, kteří pečují o pacienty na domácí plicní ventilaci. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 9 respondentů. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací a podkategorizací. Výsledky: Ve výzkumném šetření byly zjištěny důležité aspekty týkající se problematiky edukace rodinných příslušníků. Na základě výsledků z rozhovorů jsme zjistili, že pečující vnímají proces zaškolení velmi pozitivně, nicméně problémy se kterými se setkali, byly například v nedostatku času personálu při...
|
|
| |
|
|
Role sestry při tracheostomii u dospělých v intenzivní péči - punkční versus chirurgická tracheostomie
Chvějová, Bronislava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Dýchání patří mezi jednu ze základních životních funkcí a pro jeho správné fungování je potřeba mít dýchací cesty volné a průchodné. Jeden ze způsobů udržení volných a průchodných dýchacích cest je tracheostomie. Tracheostomie může být provedena buď metodou chirurgickou nebo punkční. Ošetřovatelská péče a její kvalita o pacienty s tracheostomií patří mezi důležité faktory, které mohou výrazně ovlivnit pooperační komplikace, jejich průběh a celkový klinický výsledek léčby nemocných. Dostatečně kvalifikovaná, informovaná a zkušená sestra uplatňuje své znalosti v praxi s holistickým pohledem na pacienta a jeho potřeby. Teoretická část diplomové práce nás seznámí s anatomií dýchacích cest, historií tracheostomie, jednotlivými metodami tracheostomie - chirurgická versus punkční a ošetřovatelskou péčí o dospělé pacienty s tracheostomií na intenzivní péči. Metodika: V empirické části budou vyhodnocena data získaná na základě kvantitativního šetření formou dotazníku. Výběrovým vzorkem respondentů budou sestry pracující na oddělení intenzivní péče více než 1 rok mající zkušenosti s ošetřovatelskou péčí o tracheostomie. Cíl práce: Analýza povědomí sester o rozdílnosti jednotlivých metod tracheostomie - chirurgická versus punkční, role sestry při těchto metodách, jejich zkušenosti a znalosti. Výsledky:...
|
host ::
RSS.